213
edits
Difference between revisions of "Joß"
→Joß na Dalthon (1803)
| Line 27: | Line 27: | ||
* All Stoph mahena n’ertshisáj Stophja oß Telnen, Joß na Namáj. | * All Stoph mahena n’ertshisáj Stophja oß Telnen, Joß na Namáj. | ||
* Joß perpakinaj aÿ káwarinaj. Sidt, Joß dektinaj mahena oß kestena, tscherena na plutshisáj Telnen, oß brhükena per maha andra Phall ph’Joß na Káwari. | * Joß perpakinaj aÿ káwarinaj. Sidt, Joß dektinaj mahena oß kestena, tscherena na plutshisáj Telnen, oß brhükena per maha andra Phall ph’Joß na Káwari. | ||
* Stopphall jamm grunn | * Stopphall jamm grunn thatajn Vechtatáj ph’Joß, damídt hej mahena. All Joß ph’jokjhy Stoph hell sama na Phall, Stuuratáj aÿ Vechtatáj. Hatıá tshigáy Stoph har tshigáy Joß. | ||
* Kjhoskıë Stoph káwari grunn Vißk, Vapa, oß-oß, tÿo slhutschati grunn Joß vißk aÿ tsynaga na tshigáy Parját per maha tshigáy Joßklaani. | * Kjhoskıë Stoph káwari grunn Vißk, Vapa, oß-oß, tÿo slhutschati grunn Joß vißk aÿ tsynaga na tshigáy Parját per maha tshigáy Joßklaani. | ||
| Line 45: | Line 45: | ||
==== Joß na Bor (1913) ==== | ==== Joß na Bor (1913) ==== | ||
Prhoßta ni Toshi za letßte Tschöphol, nejo pojamm, tÿo ph’Bor. Awën hajßena Pantosphall, afto nejo Mıepje potjhulla Chjerhnë ph’Danßkdzhinn Nils Bor, Leradzhinn ph’Ruthërphord. Soré mahaklardann, Zenen naj mono ojogi aÿ jamchtella midokova long Joß, a na | Prhoßta ni Toshi za letßte Tschöphol, nejo pojamm, tÿo ph’Bor. Awën hajßena Pantosphall, afto nejo Mıepje potjhulla Chjerhnë ph’Danßkdzhinn Nils Bor, Leradzhinn ph’Ruthërphord. Soré mahaklardann, Zenen naj mono ojogi aÿ jamchtella midokova long Joß, a na thatajn Krajslaj skejti. Samalick na Mjakhvelt ka gunro na Gele ph’Solh pantosiñë, Elıektër gunroti Joßqalíb na Krajs. | ||
Rañamıepje ph’Ruthërphord yço sejena na Bor, grunn na Ruru pr’Ugoki– aÿ Zejmánjhshiry, mikava Telnen, ka na tolón Senn skejti, lasati jokjhy Phall ph’Erhöö na Phall ph’Truppu. Sidt li Joß altid lasati Erhöö, bïßtra perpenati’ej aÿ chnopütti. Kraslaj ph’Bor jana | Rañamıepje ph’Ruthërphord yço sejena na Bor, grunn na Ruru pr’Ugoki– aÿ Zejmánjhshiry, mikava Telnen, ka na tolón Senn skejti, lasati jokjhy Phall ph’Erhöö na Phall ph’Truppu. Sidt li Joß altid lasati Erhöö, bïßtra perpenati’ej aÿ chnopütti. Kraslaj ph’Bor jana thatajn Stuuratáj aÿ Erhöö unkáwari, Erhöö mono sadena aÿ antena li Zenen pall ajnn Krajs kará andra madé. Tont Krajslaj na tshigáy Prapatáj ph’Joßqalíb jãtı, aÿ trengti pluß Erhöö pr’ugoki Ekso madé. | ||
==== Joß na Schrhödingër (1926) ==== | ==== Joß na Schrhödingër (1926) ==== | ||
Long Ößtrhajchlant ph’Toshi 1926, Ervin Schrhödingër brhükdann Laßkushiry per mahaklar Udatschi per phina | Long Ößtrhajchlant ph’Toshi 1926, Ervin Schrhödingër brhükdann Laßkushiry per mahaklar Udatschi per phina thatajn Plaßpick ph’Elıektër long Joçiñë. Nagvír, Laßkuphraß mahena nasór naj mahase thatajn Plaß, a Kjhymo ph’Udatschi med tshigáy Bitú na tshigáy Plaß, per meki doko Elıektër tjhabýn jãtı. | ||
Apër Toshi z’afto, andra Shirydzhinn, Dzschejmz Tschadwick, phinadann andra Joßtell med nill Zuu hajßena Neÿtrik. Vechtatáj akoté samati Protik aÿ tatsyti long Joßqalíb awën. Li vißk Mıepje ph’hej rjoho, sadati nejo Tschöphol per Joß, na Namáj ph’Qvantum-Joßtschöphol. Afto ende brhükena imma, tsynagena na plubraa Phstozma tsyj Qvantumruru aÿ Kcaku. | Apër Toshi z’afto, andra Shirydzhinn, Dzschejmz Tschadwick, phinadann andra Joßtell med nill Zuu hajßena Neÿtrik. Vechtatáj akoté samati Protik aÿ tatsyti long Joßqalíb awën. Li vißk Mıepje ph’hej rjoho, sadati nejo Tschöphol per Joß, na Namáj ph’Qvantum-Joßtschöphol. Afto ende brhükena imma, tsynagena na plubraa Phstozma tsyj Qvantumruru aÿ Kcaku. | ||
| Line 57: | Line 57: | ||
''Da se [[Stophtumám]].'' | ''Da se [[Stophtumám]].'' | ||
Tshigáy Joß jana tshigáy Stoph, sidt jamzolti jokjhy Tropos pr’anta Parját nahéj. Na manjhë Toshi, nill | Tshigáy Joß jana tshigáy Stoph, sidt jamzolti jokjhy Tropos pr’anta Parját nahéj. Na manjhë Toshi, nill thatajn Tropos jamena, oß prhoßta manjhë tshigáy Tropos brhükena na tshigáy Shirydzhinn. Na Toshi 1869, Shirydzhinn long Russlant, Dimitri Mendëlıév, phinadann jokjhy Mÿerm na Joß, do mahadann’s Tumám pr’anta Parját n’alting, imma hajßena Stophtumám. | ||
Afto Tumám tscherena na Tschopma (tatsy) aÿ Senn (ilta), ajnns na Namáj phy “Klaani” aÿ nis na “Razsenn”. Joß oß Stoph long sama Klaani har samalick Impla, grunn Zenen long letßtekso Joßkrajs all sama. Parját ph’Stoph grunn Joßlaßku ph’hej, tÿo k’Atáj Protik long Qalíb jamm. Ljeva kará Migi madé, Joßlaßku aÿ Vechtatáj rupne. Tont Senn meki nejo Joßkrajs, jamena n’Ekso ph’Joß aÿ pludzhong Atáj ph’Erhöö. | Afto Tumám tscherena na Tschopma (tatsy) aÿ Senn (ilta), ajnns na Namáj phy “Klaani” aÿ nis na “Razsenn”. Joß oß Stoph long sama Klaani har samalick Impla, grunn Zenen long letßtekso Joßkrajs all sama. Parját ph’Stoph grunn Joßlaßku ph’hej, tÿo k’Atáj Protik long Qalíb jamm. Ljeva kará Migi madé, Joßlaßku aÿ Vechtatáj rupne. Tont Senn meki nejo Joßkrajs, jamena n’Ekso ph’Joß aÿ pludzhong Atáj ph’Erhöö. | ||